Legrační básničky

17. dubna 2013 v 7:00 |  Vtipy

Znám benzínovou studánku ,
kde naftový je les ,
tam stačí škrtnout zápalkou
a letíš do nebes
V parku stojí socha ,
děvčete a hocha ,
S neskrývanou rozkoší
každý den tu sousoší.
Nevěděla holčička ,
že probíjí lampička ,
teď to možná chápe,
když na hřbitově chrápe.
Půjčil jsem si milión ,
měl jsem k dárku kamión.
Neplatil jsem splátky ,
vzali mi ho zpátky.
Nezbyl ani dáreček,
Vzali mi i domeček.
Neplatil jsem daně ,
vzali mi i saně.
Nevím si už rady ,
sob mi chcípnul hlady.
V lese mám teď pelíšek.
Seru na vás ježíšek.
Včera byla smaženice ,
samé divné hřiby ,
dneska jdeme do márnice,
za těmi co chybí.


Leze brouček po zemi,
nese kousek dřívka,
šlápl na něj turista,
vylezly mu střívka.

Šnečku ,šnečku ,vystrč růžky ,
dokud držím v ruce nůžky.
Lákal dívku do žita ,
neboť byla opitá .
Řekla: Já si nehajnu ,
obávám se kombajnu.
Jeden malý eskymáček,eskymačce
na to sáh.
Eskymačka hoří touhu
milovat se chvíli pouhou.
Ani si nevrzli
svlékli se a umrzli!
V rodině jsme měli zrádce,
byla to má tchýně .
Teď už hnije na zahrádce,
rostou na ni dýně.
Ráno raníčko,panna vstala,
flaštičku rumu vychlastala.
Půjdu matičko k jezeru ,
na práci se ti vyseru ...
Nechoď dcero na jezero,
Zůstaň doma ty mizero.
Na topolu podle skal,
zelený mužík zatleskal.
První šátek namočila,
lávka se pod ní prolomila.
Po sexu chtivé dívčině ,
vyplavalo jen kombiné.
Ráno,raníčko, panna vstala,
prádlo si v uzel zavázala.
Otče,maminko ,
zřejmně budu mít miminko.
U hrobečku dítě stálo,
z plna hrdla mlčelo,
před chvíli se usmívalo,
když tatínka věšelo.
Tu si náhle pomyslelo,
"Máma má o tátu strach!"
nechtělo maminku trápit
-teď je dvojnásobný vrah.

Dva hrobečky vedle sebe,
brácha vchází do dveří,
za chvilku už budou tři,
když se dílo podaří.

Setmělo se , měsíc vyšel ,
dítě m už strašný hlad,
no a tak si umanulo,
z Macka guláš udělat.
" Čiči , Macku , pojď sem ke mně"
dítě zvedá topůrko,
Macek přišel , dítě jásá
" Už tě mám ty potvůrko!"

Vzpomnělo pak na babičku,
na tu starou lakotu,
záhy vetchá stařenka,
zdobí tyčky u plotu.
Když to všechno děda spatřil,
zasípal " Ty hajzlíku !"
staré kosti pomalé jsou,
neunikl majzlíku.

Že byl Azor pejsek věrný ,
začal výti do noci ,
dítě šeptá rozzuřeno,
" Už ti není pomoci .."
Potichu se plíží stínem,
cos schovává v rukávu,
pejsek dostal pěstním klínem ,
a svali se na trávu.

Po chvíli pak upozornil ,
alarm VB stanici ,
že se něco nekalného
děje v místní márnici.
Kapitán se líně zvedá,
do auta se doplazil,
dítě zmáčkloodpal včas,
z bombou k nebi vyrazil.

Tak se dítě ujistilo,
že mu už nic nebrání,
dál si hrát na predátora
bez trestního stíhání.
Sedí myš v rohu, v pastičce má nohu,
sedí tiše,občas pípne,
asi brzo chcípne.
Dvoumetrová potvora,
vkročila k nám do dvora ,
asi už k nám nevkročí ,
má motyku v obočí.
Chystal se už mnoho dní,
než je setnul sekerou ,
dneska ho už příbuzní
ani trochu neserou.
Jednou jsem tak operoval se
zápalnou směsí ,
tělesné mé ostatky teď kolemjdoucí
děsí.
Beru knížku a jdu na hajzlík,
a hle !Na hajzlíku trpajzlík.
Trpajzlíku ,trpajzlíku co tu děláš na hajzlíku ?
A víto co ten trpajzlík ? Nepustil mně na hajzlík..
Byl to hajzlík trpajzlík
Poblinkal se pavouček,
vyblil 4 kýble
a to jenom protože ,
spatřil mouchu jídle.
Co to David s prakem páše ,
vždyť nám zabil Goliáše.
Trefil oko na to tata,
i když mířil na varlata.
Belhám se za autobusem,
kéž by mi tak zastavil,
běžím dlouho rychlým klusem,
v tomse infarkt dostavil.
Osud divně míchá karty ,
zase ležím vedle Marty,
Hezká je i po capartech,
umřu s jménem Marta na rtech.
Až tě život omrzí a stane se peklem
skoč po hlavě do hajzlu
a zakryj deklem..
Na přechodu pro chodce
drtí TATRA důchodce,
čern brejle bílá hůl,byl to frajer,
neuhnul.
Důchodce se v krvi válí ,kola TATRY nezahálí.
Někdo zvoní,nadávám,
nemám ruce volné,
právě tchýni vyndávám
z kyseliny sodné.
Pár gumových rukavic
marně šmatrá po dně ,
nezbylo z ní vůbec nic
ač jí bylo hodně.
Našel jsem já na ulici ,
sedmiprstou rukavici,
Je to smůla ,Boží trest,
když mám prstú jenom šest ?
Sedí dědek někdy v Září
pořád čumí na nádraží,
hluchý je jak poleno,
sejmul ho vlak na Brno.
Běží děda po lese,
všechno na něm třese se
přehání to s projímadlem,
třese mu to s jeho sádlem.
Máš to marné staříku,
nedoběhneš k hajzlíku..!
Našel jsem já v parku,
jednoho dne marku.
Ležela tam mnoho dní,
byla totiž východní.
Po ulici kráčí Zdeněk
a je celý od písmenek.
Vpředu , vzadu prostě hrůza,
posrala ho v letu múza.
Jako dítě zavíral jsem před ženami dveře.
Studem. Aniž bych věděl o nevěře.

Pak,co chlapec, s nemorální silou pozoroval jsem je dveřmi. Škvírou.

Pár let nato byl jsem statným mužem,
a zavíral jsem dveře zevnitř. U žen.

A když se ze mně stal starší pán,
čekával jsem na ně marně , s dveřmi dokořán.

Teď mám dveře na petlici.
Věřím svému nosu!
Ta jistá, šmejdí po ulici a v ruce drží kosu .
Jedovatý roztok ,
míchal jsem nedbale,
polil jsem si rozkrok,
poškozen jsem trvale.
Pustil jsem si žilou
motorovou pilou.
Jsi jen z mnoha Jan,
s kterou jsem šel do hajan.
To byl zase zážitek ,
oteklý jsem celý,
skučím jako dobytek,
přepadly mně včely.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama